Básník Jaroslav Seifert, jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu, se stane hlavní postavou nového dokumentárního filmu. Snímek režiséra Pavla Štingla Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí vznikal pět let a do českých kin vstoupí 7. ledna 2027.
Seifert jako básník i svědek 20. století
Dokument se nesoustředí pouze na Seifertovu poezii. Přibližuje také jeho postoje a životní příběh, který se výrazně prolínal s českými dějinami 20. století. Od vzniku Československa přes kulturní a politické střety první republiky, protifašistický odboj a poválečné rozdělení kulturní scény se film dostává až k období komunistické totality a Seifertově smrti v roce 1986.
Významnou připomínkou básníkovy osobnosti byl také jeho pohřeb v lednu 1986. Jen během jediné hodiny, kterou tehdy režim vyhradil pro veřejné rozloučení u Rudolfina, se přišly rozloučit přibližně čtyři tisíce lidí. Pohřeb byl přitom pod dohledem Státní bezpečnosti.
„Málokdo zná více než pár Seifertových říkadel, málokdo zná jeho vrcholnou poezii. Přitom Seifert dělal ve své době přesně to, co mladí milují na poezii dnes – vyjadřoval skrze ni autentické pocity a pracoval s okamžitým rytmem,“ říká režisér Pavel Štingl.
Devětsil, literární kavárny i StB
Film představuje Seifertovu tvorbu v kontextu dobové literární a výtvarné scény. Věnuje se mimo jiné skupině Devětsil a osobnostem, jako byli Vladimír Holan, Josef Hora, Vítězslav Nezval, František Hrubín, Karel Teige, Toyen nebo František Tichý.
Diváci se prostřednictvím filmu podívají také do světa literárních kaváren a vináren a do prostředí, v němž se formovala česká avantgarda. Klíčové epizody z básníkova života a jeho vzpomínky navíc ztvárňují studenti Gymnázia Přírodní škola.
Dokument připomíná také Seifertův vztah ke komunistickému režimu. Státní bezpečnost ho sledovala už od 50. let a intenzivní dohled zesílil po jeho podpisu Charty 77. Dochované materiály StB se proto staly významným zdrojem informací o posledních třiceti letech básníkova života.
Do filmu promlouvá i Seifertova vnučka
Důležitou součástí dokumentu je Seifertova rodina. Ve filmu vystupuje básníkova vnučka Klára Seifertová a také jeho břevnovská vila s charakteristickou pracovnou, která se dochovala v téměř nezměněné podobě. Tvůrci využili rovněž básníkovy rukopisy a korespondenci.
„Podstatné je nechat dědečkovu poezii žít dál, aby se s ní seznamovaly mladší generace. Dnes je jeho tvorba velice aktuální,“ říká Klára Seifertová.
Průvodci filmem jsou herec David Vávra, jeho kolega Jan Slovák a divadelní režisér Vít Malota, představitel současné generace české kultury.
Od Města v slzách k Nobelově ceně
Jaroslav Seifert během života vydal kolem třiceti básnických sbírek. K jeho nejvýznamnějším dílům patří Město v slzách, Na vlnách TSF, Jablko z klína, Maminka, Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Morový sloup nebo Býti básníkem. Významnou součástí jeho díla jsou také memoáry Všecky krásy světa.
V roce 1984 získal jako dosud jediný český autor Nobelovu cenu za literaturu.
Film vznikl k Seifertovu 125. výročí
Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901. Právě letošní 125. výročí jeho narození využili tvůrci k zveřejnění traileru k novému dokumentu.
Film Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí je podle tvůrců vůbec prvním celovečerním distribučním filmem věnovaným této významné osobnosti české literatury. Do kin jej 7. ledna 2027 uvede distribuční společnost Pilot Film.
Na projektu spolupracovali kameramani Miroslav Janek a Adam Oľha, střihačka Šárka Sklenářová a producenti Ondřej Zima z Evolution Films a Pavel Štingl z K2. Koproducentem je Česká televize. Film vznikl s podporou Státního fondu audiovize.
Součástí projektu je také vzdělávací program připravovaný ve spolupráci s Českou televizí a ČT edu, určený především studentům středních škol. Tvůrci plánují rovněž distribuci prostřednictvím sítě Sdružení knihoven ČR a menších kin.
Premiéra v kinech: 7. ledna 2027
