Někdy, ne moc často, ale někdy ano, se může stát, že prostě šlápnete do hovna. A někdy vás do toho hovna někdo strčí. Někdy si toho ani nevšimnete a chodíte po světě s tím svinstvem a divíte se, že se na vás všichni divně koukají.
No, ne tak dramaticky, ale skoro stejně jsem si vykračoval a nevěděl jsem, že si ten cápek z hradu přivlastnil můj obrázek, použil ho na svých sociálních sítích, pozměnil kontext a prostě mě hodil do té žumpy, ve které se tak rád sám cachtá a ani neřekl: podívej se, blbče, jak je jednoduché někoho zprznit a on se nemůže bránit. Když jsem to konečně zaregistroval, tedy vlastně když se mé děti podivily, kde jsem se to ocitl, dal jsem tuhle historku k dobru na sociálních sítích, protože, popravdě, u nás u lesa je to každýmu šumafuk, doporučil mi jeden sledující, ať si to nechám zaplatit. Vlastně by se mi nějaký prachy hodily, ale ráchat se v tom septiku se mi víc nechce, takže bych raději poskytl panu mluvčímu nějaké další obrázky zcela zdarma. Ty, ze kterých je kontext snad zcela patrný…
