Tlustej a divnej komiks, to je to co si přeju mít po ruce když prší nebo klidně když je horko, ale mám kam zalézt a přesně tento požadavek splňuje Smålandské temno Henrika Bromandera, bývalého švédského učitele, nyní autora komiksů, ale i spisovatele dalších divných knih.
Ve Švédsku tato kniha vyšla už v roce 2012, u nás, péčí nakladatelství Centrála, vloni, tedy v roce 2025.
Příběh Erika vychovaného v nefunkční rodině, Erika inklinujícího k myšlenkám ranného fašismu, Erika, kterej je na chlapy, Erika, který je schopen i zabít a Erika, který přijímá trest s jistým pocitem zadostiučinění, že přesně takhle to má být.
Celé to vyprávění je svým zvláštním způsobem groteskní, vtipné, ale zároveň kruté a obsahuje jakousi nevyhnutelnost.
Dumám, jestli se takovýhle příběh může odehrát i jinde než ve Švédsku, nakonec i první stránky této knihy jsou věnovány politickému nastavení této severské země a vlastně nevím; každopádně četba takovýchto knih nevyhnutelně vede k jinému přemýšlení o pomyslných rájích, které máme nějak zafixované odjakživa: Švédsko, čistá země tvrdých mužů a žen, krásné přírody a čistých řek i jezer.
Tady se pohybujeme na černobílé barevné škále a dostáváme jednu ťafku za druhou. Zároveň nás ale jeho přesná i když v podstatě dětská kresba neodvádí od podstaty příběhu.
Je-li potřeba přidat nějaké vysvětlující prvky a doplnit jiné kontexty, zařadí Henrik Bromander komiks v komiksu, což je takový celkem elegantní tríček jak nekomplikovat vyprávění ale přidat další podstatné prvky do mozaiky, která nám ve finále zůstává v myšlenkách a úvahách o tom, co jsme to vlastně četli.
Když čtu podobné knihy, mám často pocit, že jsem sám prožil dost nudný a fádní život a nemohu se rozhodnout, jestli to bylo dobře nebo špatně, vím ale jistě, že podobnou knihu bych nebyl schopen napsat ani vymyslet a tak si užívám jiné vesmíry nadšeně z jistého povzdálí a očima doširoka otevřenými.
