setík je moudrý!

Už je to skoro tři roky. Tři roky, co jsem si uvědomil,že (ani) většina mých známých a přátel nemá schopnost, dávat si informace do souvislostí a pracovat pak s nimi.
Já vim, vono je to těžký. Jednak se na nás informace valí jako voda z nádržky na toaletě, jednak je za nás už dávno dává do souvislostí spousta samozvaných vykladačů jediné správné pravdy; je pohodlnější něčemu věřit, než kriticky myslet, že?
Shodou okolností mě včera poctili návštěvou, né tak úplně žádanou, dva stavební dělníci, s jednou a posléze i druhou lahví vodky. Neodolal jsem a zeptal se jich, kolik že žaludků má kráva, jak jdou po sobě planety ve Sluneční soustavě, co je na oponě toho divadla a co napsali Hašek a Čapek. Nejen, že ty…, že odpověděli na všechno správně, ale ještě jsem se dozvěděl, jak se jmenuje největší měsíc Sluneční šoustavy a kolik to měsíců má Jupiter, nebo co. A pak jsme se přeli o rozdíl mezi obecnou a speciální teorií relativity, ale to už je jiný příběh, protože mi pak jeden z nich poblil hajzl, hajzl.
…A dneska si přečtu moudrost od ApoLeniny Rychlíkové, že vlastně není žádnou tragédií negramotnost prezidentského kandidáta Babiše, nýbrž jest tragédií náš zaostalý vzdělávací systém, který ona sama sice měla prej „v paži“, ale její smradi jsou díky němu stresovaní.
Co? Cože?
Tak ne.
Jako smrad jsem se též cítil stresovanej školou: Tak jsem se cítil zcela nezávisle na momentálně módním vzdělávacím systému, ale cítil! A upřímně jsem nenáviděl profesorku matematiky i s její debilní teorií, že když to nechápu, mám se to naučit zpaměti, protože to později pochopim… Jenomže měla pravdu, ta baba. A já dneska hledím soucitně na chudáky, co podobnou babu nepotkali. Zdaleka né jen na Rychlíkovou, teda.
A k čemu mi to biflování vlastně bylo? No, přímo k ničemu, pochopitelně; zbylo jen to „druhý“: Když slyším v rádiu, že něco píše deník „Corriera de la serra(?)“ a nemám ani nejmenší tušení, jak se to správně píše, neumim Italsky ani slovo, ale bez hledání na Googlu si tipnu, že by to mohl být Denní kurýr. protože corriera zní jako kurýr a „bonna (buona) sera“ bude asi „dobrý den“. A se stejnou logikou se pod fousy směju, jak ti největší bojovníci za korektnost, genderovou a rasovou spravedlnost si kupujou kafe (namísto v supermarketu) v nějakém koloniálu a jsou na sebe pyšní, jak zatočili s dědictvím kolonializmu v nás.

Podobné články

Close