Karikatura, můj zdaleka nejoblíbenější novinový žánr, poslední dobou trochu umírá na úbytě (čest vyjímkám!) Kdysi zhusta tištěný útvar měl své pravidelné sobotní přílohy ve všech novinách, měl své autory a měl svou — velice různorodou — poetiku. V padesátých a šedesátých letech se mu věnovali, považte!!!, autoři, kteří vystudovali výtvarnou akademii a nejen, že byli tedy profesně výtečně připraveni, ale byli také vtipní, ale také lyričtí a nebáli se z žánrem experimentovat.
Tuhle tvorbu ve své knize Karikaturisti (vydala Paseka) shrnul a uvedl do patřičného kontextu Pavel Ryška a je to výlet do doby, která byla chvíli úplně svobodná a inspirativní. Rámovaná ale byla krutou totalitou let padesátých a uzavřená příjezdem bratrských tanku v osmašedesátém.
(psáno pro reflex)
